První zkušenosti s manuální tvorbou jsem získal v 7 letech. Rád jsem pozoroval svého otce při různých pracích kolem domu. Jednou mi půjčil vrtačku, která se mi moc líbila, donesl mi špalek a já ho celý rozvrtal. V dětství jsem byl také vášnivým papírovým modelářem. Nejradši jsem měl témata architektury, aut a lodí.

Již během studií jsem začal vyrábět nábytek. Během této doby jsem se vypracovával, navrhoval a tvořil luxusní interiéry. Po 15 letech jsem zatoužil poznávat svět a s prací truhláře jsem skončil. Při cestování jsem rád fotil a natáčel videa, v terénu jsem sestříhal několik cestopisných seriálů. Po roční cestě jsem se usadil v Olomouci a k truhlařině se už nevrátil. Přestože mě práce stolaře bavila, nebyla natolik kreativní, aby mě naplňovala.

​

Když jsem objevil svět epoxidu, pohltila mě právě ta nekonečná možnost kreativity. Skvěle se mi tak spojila modelářská a stolařská praxe. Nábytek je řemeslo, je nutné mít na to talent, být pečlivý a přesný. Epoxid ale nevnímám jen jako řemeslo - je to pro mě prostor pro umění a umělecké vyjádření. Ve své práci se často zaměřuji na přírodní úkazy, které mě vždy fascinovaly a které jsem obdivoval při svých cestách po světě.